U007 České ekonomické století
Vyučující
2022 a 2023: U007 České ekonomické století
1. Zákruty vývoje československé/české ekonomiky: 1918-1989 ( 2 x 45 minut)
Stručně o historii československé/ české ekonomiky: komparace s Rakouskem. Stav před vznikem Československa v r. 1918, meziválečné období, protektorát. Situace po 2. Světové válce, období 1945-1948.
Vývoj české/československé (ne)ekonomiky po komunistickém převratu v r. 1948: totální znárodnění, autoritativní centrální plánování sovětského typu, potlačení tržních mechanizmů, uzavřenost ekonomiky atd. Česká ekonomika jako „kovárna a strojírna“ v rámci RVHP a dopad na hospodářskou výkonnost a blahobyt. Pokusy o quasireformu na konci padesátých let.
Příčiny propadu ekonomiky na počátku šedesátých let, Šikova reforma (EÚ ČSAV), její ideové zdroje. Jaký byl statistický odraz jejího dopadu na makroekonomických datech?
Konec „nedokončené“ Šikovy reformy a návrat k tradičnímu autoritativnímu centrálnímu plánování. Osud hlavních protagonistů reforem.
Klausovy semináře v SBČS a jejich obsah a účastníci.
Vznik Prognostického ústavu ČSAV a jeho fungování aneb Pravda o PgÚ. Gorbačev a „přestavba“ u nás?
Zkomírání výkonnosti české/československé ekonomiky v průběhu 40 let reálně socialistické úchylky a zaostávání za vývojem kapitalistických zemí západní Evropy, srovnání s Rakouskem.
2. Pád komunizmu v r. 1989 a otázka ekonomické transformace (2 x 45 min)
„Souboj“ o koncepci ekonomické transformace.
Klausovský scénář transformace české/československé ekonomiky, jeho zdroje a hlavní principy: restriktivní makroekonomická politika, liberalizace cen a otevření trhů, liberalizace zahraničního obchodu a otázka konvertibility koruny
Transformační hospodářská politika v praxi a její statistický odraz: inflace, transformační recese – skutečnost nebo mythus (?), nezaměstnanost ČR a Slovensko, privatizace a její efekty, sociální síť.
Zásadní strukturální změny v ekonomice v první polovině 90 let včetně změn v chování spotřebitelů: statistická dokumentace.
K otázce „sametového rozdělení“ Československa. Uzavřené dohody se Slovenskem před rozchodem a proč. Efekt rozchodu na ekonomiku ČR a Slovenska. (Dlouhodobé efekty?)
Komparace české transformace s transformací v ostatních post-komunistických zemích včetně bývalé NDR. Statistická dokumentace. Hodnocení výsledků
Byla to tzv. „šoková terapie“? Proč rychlé překročení Rubikonu bylo žádoucí? Atd.
Vstup do OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v r. 1995 a jeho význam. (Připomínka Marshallova plánu a naší neúčasti v něm. O co jsme přišli?)
3. Reintegrace české ekonomiky se západní Evropou: 1990-2004 (2 x 45 min)
Otevřenost tržní ekonomiky, výhody či nevýhody. Ukazatelé otevřenosti české ekonomiky a jejich vývoj. Srovnání s některými vybranými zeměmi
Strukturální změny v zahraničním obchodě pod vlivem tržních sil: změny v geografické a komoditní struktuře, mikroekonomické změny v privatizovaných firmách. Návrat k předválečné geografické struktuře zahraničního obchodu a proč. Dokumentace na statistických datech.
Vývoj zahraničních přímých investic. Ekonomický význam přímých zahraničních investic aneb potřebovali jsme pobídky pro zahraniční investory? Zvláštní zřetel: automobilový průmysl.
Změny v institucionální struktuře české ekonomiky v důsledku reintegrace české ekonomiky se západní Evropou. Přijetí „aqui communitaire“.
4.Big bang v r. 2004 včetně našeho vstupu do EU (2×45 minut)
Připomínka institucionálního vývoje EU: od Evropského společenství uhlí a oceli, přes Římské dohody (vznik Společného trhu) až po Jednotný trh (single market). EU a eurozóna.
Odbočka: Hlavní současné instituce EU, měnící se váha EU ve světě-komparace.
Co by bylo, kdyby nebyl únor 1948?? Náčrt alternativního vývoje Československa.
Zákruty jednání o vstupu postkomunistických zemí, včetně nás, do EU. Rozpaky na straně členských zemí EU a proč (rozšíření vs.prohloubení, dilemma 90. let). Big bang 2004, tj. přijetí 10 postkomunistických zemí na úrovni jednotného trhu. Pohled do zákulisí jednání.
Náklady přizpůsobení naší ekonomiky členství v EU. Proč šlo o tzv. „hladké přistání“.
Efekt formálního členství pro nás. Efekty pro „staré“ členské země. Příklad Německa a Francie. Dopad rozšíření EU o postkomunistické země na země jižní Evropy.
Vývoj české ekonomiky v rámci EU po vstupu do začátku Velké recese 2008-2009. Co nám říkají statistická data.
5. Velká recese v minulé dekádě a dopad na českou ekonomiku (2×45 min.)
Připomínka: Výhody a nevýhody vysoké míry otevřenosti ekonomiky jako je naše
Velká recese v minulé dekádě, její příčiny a reakce hospodářské politiky. Analogie s Velkou depresí v 30. letech minulého století?
Dopad Velké recese na naši ekonomiku a její odraz ve statistických datech: mezinárodní komparace hospodářsko politické reakce v relativně srovnatelném vzorku zemí
Obnovení hospodářského růstu české ekonomiky: vnitřní a vnější faktory působící na jeho obnovu (monetární a fiskální politika, zahraniční poptávka apod.)
6. Otázka konvergence aneb doháníme ekonomickou úroveň Rakouska? (2×45 minut)
Proč je užitečné srovnání s Rakouskem, které má dnes čtvrtý nejvyšší HDP per cap v rámci zemí EU?
České země a Rakousko v rámci Rakousko-Uherské monarchie a v období mezi dvěma světovými válkami v minulém století: porovnání dosažené ekonomické úrovně
Ekonomická výkonnost (HDP per cap) Československa/České republiky a Rakouska těsně po Druhé světové válce
Systémová odlišnost ekonomik Rakouska a České republiky po r. 1948 a rozdílný vývoj ekonomické výkonnosti/úrovně a blahobytu v obou zemích: srovnání ekonomické úrovně v r. 1989. Co nás stálo provozování 40 let komunistické (ne)ekonomiky (Rakousko jako etalon srovnání)?
Konvergujeme po našem návratu k reálnému kapitalizmu (a překonání dopadu Velké deprese) k ekonomické úrovni Rakouska? A jak jsme daleko po téměř 30 letech? Co nám říkají srovnatelná statistická data (HDP per cap převedená kurzem obchodní parity) produkovaná OECD resp. Eurostatem?
Globalizace je pro nás výhodou či nevýhodou?
Současné výzvy pro hospodářskou politiku: covid a inflace a válka na Ukrajině…
2020: U007 Třicet let českého kapitalizmu
Zaměření
Mimosemestrální kurz o rozsahu 12 hodin. Třicet let českého kapitalizmu v podání bývalého ministra v Pithartově a Klausově vládě v letech 1990 – 1996, který byl velvyslancem ČR a představitelem ČR v OECD v letech 2007 – 2012.
Termín konání
úterý 7. 1. – čtvrtek 9. 1. 2020, vždy 12:45 – 16:00, SB 309
Poplatek
300 Kč
Výsledky učení
Po absolvování kurzu studující získají hlubší náhled na klíčové problémy vývoje české ekonomiky v posledních 30 letech po pádu komunizmu včetně aktuálních současných otázek a výzev, kterým čelí.
Obsah
- Historický exkurz: Česká ekonomika 1918 až 1989.
- Transformační strategie po pádu komunizmu a její implementace.
- Reintegrační procesy do vstupu do EU: zapomínaná cesta.
- Formální přijetí do EU v r. 2004 a vývoj do Velké recese 2008/2009.
- Obnovení hospodářského růstu a úloha hospodářské politiky.
- Současné výzvy pro českou ekonomiku: konvergence, Brexit, Čína, obchodní „válka“ apod.
Návaznost
Pro absolventy předmětu U007 České ekonomické století (z r. 2019) i nové studenty.
2019: U007 České ekonomické století
Zaměření
Mimosemestrální kurz o rozsahu 12 hodin. České ekonomické století v podání bývalého ministra v Pithartově a Klausově vládě v letech 1990 – 1996, který byl velvyslancem ČR a představitelem ČR v OECD v letech 2007 – 2012.
Termín konání
úterý 8. 1. – čtvrtek 10. 1. 2019, vždy 12:45 – 16:00, SB 309
Poplatek
300 Kč
Výsledky učení
Po absolvování kurzu studující získají hlubší analytický náhled na klíčové problémy vývoje české ekonomiky v uplynulém století.
Obsah
1. Zákruty vývoje československé/české ekonomiky: 1918 – 1989 (2 x 45 minut)
Stručně o historii československé / české ekonomiky: komparace s Rakouskem. Stav před vznikem Československa v r. 1918, meziválečné období, protektorát. Situace po 2. světové válce, období 1945 – 1948.
Vývoj české (ne)ekonomiky po komunistickém převratu v r. 1948: totální znárodnění, autoritativní centrální plánování sovětského typu, potlačení tržních mechanizmů, uzavřenost ekonomiky atd. Česká ekonomika jako „kovárna a strojírna“ v rámci RVHP a dopad na hospodářskou výkonnost a blahobyt. Pokusy o quasireformu na konci padesátých let.
Příčiny propadu ekonomiky na počátku šedesátých let, Šikova reforma (EÚ ČSAV), její ideové zdroje. Jaký byl statistický odraz jejího dopadu na makroekonomických datech?
Konec „nedokončené“ Šikovy reformy a návrat k tradičnímu autoritativnímu centrálnímu plánování. Osud hlavních protagonistů reforem.
Klausovy semináře v SBČS a jejich obsah a účastníci.
Vznik Prognostického ústavu ČSAV a jeho fungování aneb Pravda o PgÚ. Gorbačev a „přestavba“ u nás?
Zkomírání výkonnosti české ekonomiky v průběhu 40 let reálně socialistické úchylky a zaostávání za vývojem kapitalistických zemí západní Evropy, srovnání s Rakouskem.
2. Pád komunizmu v r. 1989 a otázka ekonomické transformace (2 x 45 min)
„Souboj“ o koncepci ekonomické transformace.
Klausovský scénář transformace české ekonomiky, jeho zdroje a hlavní principy: restriktivní makroekonomická politika, liberalizace cen a otevření trhů, liberalizace zahraničního obchodu a otázka konvertibility koruny
Transformační hospodářská politika v praxi a její statistický odraz: inflace, transformační recese – skutečnost nebo mythus (?), nezaměstnanost, privatizace a její efekty, sociální síť.
Zásadní strukturální změny v ekonomice v první polovině 90 let včetně změn v chování spotřebitelů: statistická dokumentace.
K otázce „sametového rozdělení“ Československa. Uzavřené dohody se Slovenskem před rozchodem a proč. Efekt rozchodu na ekonomiku ČR a Slovenska. (Dlouhodobé efekty?)
Komparace české transformace s transformací v ostatních post-komunistických zemích včetně bývalé NDR. Statistická dokumentace. Hodnocení výsledků.
Byla to tzv. „šoková terapie“? Proč rychlé překročení Rubikonu bylo žádoucí? Atd.
Vstup do OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v r. 1995 a jeho význam. (Připomínka Marshallova plánu a naší neúčasti v něm. O co jsme přišli?)
3. Reintegrace české ekonomiky se západní Evropou: 1990 – 2004 (2 x 45 min)
Otevřenost tržní ekonomiky, výhody či nevýhody. Ukazatelé otevřenosti české ekonomiky a jejich vývoj. Srovnání s některými vybranými zeměmi
Strukturální změny v zahraničním obchodě pod vlivem tržních sil: změny v geografické a komoditní struktuře, mikroekonomické změny v privatizovaných firmách. Návrat k předválečné geografické struktuře zahraničního obchodu a proč. Dokumentace na statistických datech.
Vývoj zahraničních přímých investic. Ekonomický význam přímých zahraničních investic aneb potřebovali jsme pobídky pro zahraniční investory? Zvláštní zřetel: automobilový průmysl.
Změny v institucionální struktuře české ekonomiky v důsledku reintegrace české ekonomiky se západní Evropou. Přijetí „aqui communitaire“.
4. Big bang v r. 2004 včetně našeho vstupu do EU (2 x 45 minut)
Připomínka institucionálního vývoje EU: od Evropského společenství uhlí a oceli, přes Římské dohody (vznik Společného trhu) až po Jednotný trh (single market). EU a eurozóna.
Odbočka: Hlavní současné instituce EU, měnící se váha EU ve světě – komparace.
Co by bylo, kdyby nebyl únor 1948?? Náčrt alternativního vývoje Československa.
Zákruty jednání o vstupu postkomunistických zemí, včetně nás, do EU. Rozpaky na straně členských zemí EU a proč (rozšíření vs. prohloubení, dilema 90. let). Big bang 2004, tj. přijetí 10 postkomunistických zemí na úrovni jednotného trhu. Pohled do zákulisí jednání.
Náklady přizpůsobení naší ekonomiky členství v EU. Proč šlo o tzv. „hladké přistání“.
Efekt formálního členství pro nás. Efekty pro „staré“ členské země. Příklad Německa a Francie. Dopad rozšíření EU o postkomunistické země na země jižní Evropy.
Vývoj české ekonomiky v rámci EU po vstupu do začátku Velké recese 2008 – 2009. Co nám říkají statistická data.
5. Velká recese v minulé dekádě a dopad na českou ekonomiku (2 x 45 min.)
Připomínka: Výhody a nevýhody vysoké míry otevřenosti ekonomiky jako je naše
Velká recese v minulé dekádě, její příčiny a reakce hospodářské politiky. Analogie s Velkou depresí v 30. letech minulého století?
Dopad Velké recese na naši ekonomiku a její odraz ve statistických datech: mezinárodní komparace hospodářsko-politické reakce v relativně srovnatelném vzorku zemí
Obnovení hospodářského růstu české ekonomiky: vnitřní a vnější faktory působící na jeho obnovu (monetární a fiskální politika, zahraniční poptávka apod.)
Současné výzvy pro naši hospodářskou politiku
(Euro ano či ne? Brexit? Trumponomika? Čína? Apod.)
6. Otázka konvergence aneb doháníme ekonomickou úroveň Rakouska? (2 x 45 minut)
Proč je užitečné srovnání s Rakouskem, které má dnes čtvrtý nejvyšší HDP per cap v rámci zemí EU?
České země a Rakousko v rámci Rakousko-Uherské monarchie a v období mezi dvěma světovými válkami v minulém století: porovnání dosažené ekonomické úrovně
Ekonomická výkonnost (HDP per cap) Československa/České republiky a Rakouska těsně po Druhé světové válce
Systémová odlišnost ekonomik Rakouska a České republiky po r. 1948 a rozdílný vývoj ekonomické výkonnosti/úrovně a blahobytu v obou zemích: srovnání ekonomické úrovně v r. 1989. Co nás stálo provozování 40 let komunistické (ne)ekonomiky (Rakousko jako etalon srovnání)?
Konvergujeme po našem návratu k reálnému kapitalizmu (a překonání dopadu Velké deprese) k ekonomické úrovni Rakouska? A jak jsme daleko po téměř 30 letech? Co nám říkají srovnatelná statistická data (HDP per cap převedená kurzem obchodní parity) produkovaná OECD resp. Eurostatem?
Globalizace je pro nás výhodou či nevýhodou?