U031 Inspirace hudebních kompozic

Vyučující:

Mgr. Dušan Kučera, Ph.D., MBA (Katedra managementu, Fakulta podnikohospodářská)

Letní semestr 2024/2025 Inspirace hudebních kompozic

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci na několik semestrů a let. Tentokrát pokračujeme v období romantismu.

Osnova

1. Charakteristika skladatelů vrcholného romantismu.
2. Vliv romantismu na tvorbu národní kultury až nacionalismu.
3. Český a přírodní L. Janáček.
4. Ruský Čajkovskij (přítel A. Dvořáka).
5. Německý romantik G. Mahler.
6. Nacionalistický R. Wagner.
7. Dlouhodobý vliv Wagnera na německou kulturu.
8. Polský Chopin.
9. Italský Rossini.
10. Z Itálie do Evropy s G.Verdi.
11. Velikonoční tvorba.
12. Dopady na národní kultury dodnes.
13. Ohlasy v dnešní moderní hudbě.

Paralelně ke skladatelům

· Výběr hudebních děl a jejich ukázky s komentářem a dalšími dobovými texty.

Předmět je založen na

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl a dalších uměleckých kreací.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Zimní semestr 2024/2025 Inspirace hudebních kompozic

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci na několik semestrů a let. Tentokrát pokračujeme v období klasicismu.

Osnova

Výběr skladatelů podle historických a uměleckých epoch se zaměřením na Čechy.

1. J. A. Komenský, Čeští bratři – kancionál
2. C. M. v. Weber
3. Smetana – národovecký
4.  Smetana – Má Vlast
5. – srovnání s německými trendy (R. Wagner)
6. – srovnání s rakouskými trendy (R. Strauss)
7. – výjimka Anton Bruckner
8. A. Dvořák 1, př. Z nového světa
9. A. Dvořák – mše Lužanská
10. A. Dvořák 2, mše, biblické písně
11. J. J. Ryba – český Haydn
12. J. J. Ryba –  česká mše vánoční
13. Vánoce v české hudbě

Paralelně ke skladatelům:

Výběr hudebních děl a jejich ukázky s komentářem a dalšími dobovými texty.

Předmět je založen na:

Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
Akustické příklady hudebních děl a dalších uměleckých kreací.
Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
  Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Letní semestr 2023/2024 Inspirace hudebních kompozic

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci na několik semestrů a let. Tentokrát pokračujeme v období klasicismu.

Osnova

Výběr skladatelů podle historických a uměleckých epoch.

1. J. A. Komenský, Čeští bratři – kancionál.
2. L. v. Beethoven – život, dílo, přelom v hudbě.
3. Beethoven a germánství / J.W.Goethe.
4. C. M. v. Weber.
5. R. Schumann.
6. Velikonoční hudba v kontextu, mše, Eucharistie.
7. Fr. Schubert.
8. Fr. Chopin.
9. F. Liszt.
10. A. Dvořák 1, př. Z nového světa.
11. A. Dvořák 2, mše, biblické písně.
12. J. J Ryba – česká mše vánoční.
13. Přelom klasicismu.

Paralelně ke skladatelům

Výběr hudebních děl a jejich ukázky s komentářem a dalšími dobovými texty.
Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl a dalších uměleckých kreací.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Zimní semestr 2023/2024 Inspirace hudebních kompozic

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o umělecké, kulturní, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost v kontextu s uměním, literaturou, teologií a filozofií. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci na několik semestrů a let pomocí vybraných příkladů.

Osnova

1. Evropské baroko (pokračování po českém baroku).
   1. Typické znaky baroka (umění, teologie, filozofie, věda).
   2. Symbolika v hudbě (od českého baroka k Bachovi a jeho následníkům).
   3. Role hudby a její jedinečnost v baroku (velkolepost, varhany, tématika).
   4. Osobní život J. S. Bacha- přínos k hudbě.
   5. Příklady Bachových skladeb, mše, pašijí, písňové tvorby, koncertů.
   6. Význam myšlenkových a náboženských konceptů baroka.
   7. Bachova symbolika, kontrapunkt.
   8. Reflexe barokní hudby v dnešním kontextu.
   9. Klíčové faktory pro analýzu vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Přechod od baroka ke klasicismu.
   1. Výběr skladatelů – jejich původ, život, umělecký přínos (Mozart, Haendl, Haydn).
   2. Změny společnosti, vědy, poměrů.
   3. Čeští klasikové.
   4. Vánoční kontext.

V roce 2024:

1. G. F. Händel – život a dílo.
2. J. Haydn – život a dílo.
3. L. v. Beethoven – život a dílo.
4. Bethoven a germánsktví / J.W.Goethe.
5. A. Mozart – život a dílo

Paralelně ke skladatelům:

• Výběr hudebních děl a jejich ukázky s komentářem a dalšími dobovými texty.

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl a dalších uměleckých kreací.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Letní semestr 2022/2023 Inspirace hudebních kompozic

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci na několik semestrů a let.

Osnova

1. Úvody do filozofie hudby.
   1. Role hudby a její jedinečnost.
   2. Úvod do hudební vědy
   3. Přírodní hudba (základy muzikoterapie)
   4. Role slunce a egyptských božstev
   5. Přetrvání slunečního kultu Isis až k Marii
   6. Znaky hinduistické hudby a meditace
   7. Znaky budhistické hudby a meditací, jóga
   8. Přechod k židovskému myšlení a hudbě
   9. Důležité rozdíly přetrvávající v křesťanství
   10. Reflexe hudby v dnešním kontextu.
   11. Klíč pro analýzu vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů podle historických a uměleckých epoch.
   1. Gregoriánský chorál, renesance.
   2. Baroko: s příklady.
   3. J. S. Bach – život a dílo, ukázky (mše).
   4. Bachova symbolika, kontrapunkt.

Paralelně ke skladatelům:

• Výběr hudebních děl a jejich ukázky s komentářem a dalšími dobovými texty.

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl a dalších uměleckých kreací.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Zimní semestr 2022/2023 Inspirace hudebních kompozic

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci na několik semestrů a let.

Osnova

1. Úvod do tématu filozofie hudby.
   1. Limity slov a obrazů, symbolika v hudbě.
   2. Role hudby a její jedinečnost.
   3. Důležité rozdíly ve stylech a epochách.
   4. Význam myšlenkových a náboženských konceptů.
   5. Reflexe hudby v dnešním kontextu.
   6. Klíč pro analýzu vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů podle historických a uměleckých epoch.
   1. Úvod do hudební vědy, přírodní hudba, muzikoterapie.
   2. Gregoriánský chorál, renesance.
   3. Baroko: s příklady.
   4. J. S. Bach – život a dílo, ukázky (mše).
   5. Bachova symbolika, kontrapunkt.
   6. G. F. Händel – život a dílo.
   7. Handlovy ukázky (Mesiáš).
   8. České baroko (J. D. Zelenka- „český Bach“).
   9. J. Haydn – život a dílo.
   10. Haydnovy ukázky (vánoční zaměření).
   11. L. v. Beethoven – život a dílo.
   12. Bethoven a germánsktví / J.W.Goethe.
   13. Beethovenovy hudební ukázky.

Paralelně ke skladatelům:

• Výběr hudebních děl a jejich ukázky s komentářem a dalšími dobovými texty.

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl a dalších uměleckých kreací.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Letní semestr 2021/2022 Tajemství mýtů a rituálů

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o porozumění starověkého myšlení a literatury, které se promítly do různých náboženských zvyků a projevů umění. Dávné příběhy a filozofie přitom ovlivňuje naší kulturu dodnes. Porozumění dávných kořenů tak pomáhá osvětlit mnohé paralely v současnosti. Kurz proto otevírá nejen minulost, ale rozkrývá staré motivy v současné kultuře, životě a práci, která v sobě nese potenciály do budoucnosti.

Výsledky učení

Výsledkem kurzu je:

• Pochopení klíčových filozofických a náboženských kořenů minulosti, které ovlivňují naší současnou společnost.
• Interpretace obsahových a formálních paralel a paradigmat našeho myšlení a jednání.
• Nabídka osobních kompetencí a spirituálního rozměru, které jsou protikladem jednostranné orientace na čísla, efektivitu a výkon.

Obsah předmětu

1. Základní upozornění na krizové jevy společnosti.
2. Oslabení a ztráta významu některých slov a kulturních paradigmat.
3. Univerzální role příběhu, mýtu, lidské zkušenosti.
4. Hledání smyslu a hodnot ve vybraných starověkých příbězích podání.
5. Aktualizace některých mýtických obrazů (stvoření, existence zla, role ctností).
6. Příklady lidského tázaní po budoucím ze stránek židovské literatury.
7. Aplikace rozdílů mezi antickým a žido-křesťanském myšlení.
8. Vybraná novozákonní podobenství.
9. Vybrané apokalyptické útvary (antika, židovství, křesťanství).
10. Stále živé starověké rituály (Křest, svatba, pohřeb).
11. Významy přeživších svátků.
12. Aplikace ve vybraných literárních dílech.
13. Aplikace dávnověku ve vybraných hudebních dílech.

Zimní semestr 2021/2022 Inspirace dávných příběhů, mýtů a rituálů

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o porozumění starověkého myšlení, literatury, rituálů a umění, které přesahují hranice lidské psychiky i empirické životní zkušenosti. Ačkoliv mýty a tradice rituálů čerpají ze starodávna, přesto jejich aktualizace silně ovlivňuje jak naši osobnost, kulturu, každodenní život i práci.

Osnova

1. Úvod do tématu
   1. Krize informační společnosti, vzdělanosti, kultury a lidství.
   2. Ztráta významu slov a nové hledání jejich významu.
   3. Role příběhu, zkušenosti, orientace, smyslu, hodnot.
2. Výběr mýtů a příběhů
   1. O stvoření.
   2. O potopě.
   3. Tázaní po budoucím z knih Starého zákona a koránu.
   4. Rozdíly mytologie žido-křesťanské a antické (příklady).
   5. Vybrané apokalyptické útvary (antika, židovství, křesťanství).
   6. Vybraná novozákonní podobenství.
3. Hlavní rituály života
   1. Křest (narození).
   2. Svatba.
   3. Pohřeb.
   4. Výročí.
   5. Vybrané svátky.

Předmět bude tvořen:

• Seminární formou přednášek s podporou prezentací (powerpoint).
• Společnými rozhovory a ukázkami (hudba, obrazy, sochy, architektura, texty).
• Osobními možnostmi vlastních pokusů o porozumění aplikovat předložené zdroje.

Doporučená literatura

• Starý a Nový zákon
• Antická mytologie a bajky
• SOKOL, J: Člověk a náboženství, proměny vztahu člověka k posvátnému, Praha, 2004
• BALABÁN, M.: Hebrejské člověkosloví, Praha 1996
• HOŠEK, P.: A bohové se vracejí, Praha, 2012
• OTTO, R.: Posvátno – Iracionalita a její poměr k racionalitě, Praha, 1998.
• ŘÍČAN, P.: Psychologie náboženství a spirituality. Praha, 2005

Letní semestr 2020/21 Potenciály kulturního dědictví

Vybrané prvky českého vlastenectví

Zaměření

Předmět je určen pro zájemce o filozofické a kulturní kořeny českých dějin v kontextu evropského vývoje. Lektor tak reaguje na několikaletý zájem o podobný přístup v porozumění vývoje naší společnosti, který obohacuje příklady mytologické látky a religionistickými prvky a dokládá jejich přítomnost během jednotlivých staletí až po současnost.  Semináře se soustředí na vybrané literární, kulturní a hudební příklady jednotlivých epoch. Součástí kurzu je hledání aktuálních kulturních, společenských paralel, jež nacházejí svou zřetelnou odezvu rovněž v hudební a písňové produkci. Výklad je proto doplňován poslechem hudebních ukázek v dobře vybavené učebně.

Obsah

Úvod do hodnotového rámce češství:

1. Osobní zkušenosti a zážitky s vlastenectvím.
2. Příklady poezie a hudby.
3. Příklady architektury, malířství a sochařství.
4. Příklady křesťanské tradice v literatuře a kultuře.
5. Vlast jako domov a hledání ztraceného ráje.
6. Vlastenectví v hudbě a písni.
7. Vliv různých tradic na české sebe-porozumění: Cyrilometodějská a svatováclavská.

Vliv různých tradic na české sebe-porozumění:

1. Husitská a bratrská.
2. Obrozenecká (Česká otázka T. G. Masaryka).
3. Pohanství kdysi a dnes.
4. Fenomén sekulární společnosti (T. Halík).
5. Současný synkretismus / postmoderní mix / Evropská Unie / OSN.
6. Pokusy o probuzení vlastenectví s dnešními deformacemi a excesy.

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací
• Akustické příklady hudebních děl
• Společné rozhovory o aktuálním srovnání

Výsledkem kurzu je:

• Pochopení klíčových událostí a vlivů v dějinách myšlení a života společnosti.
• Rozvoj schopnosti události popsat, interpretovat, srovnávat a vyhodnocovat.
• Kompetence využití různých druhů inteligence v prostředí jednostranné orientace na čísla, efektivitu a výkon.

Zdroje a doporučená literatura

• Dějiny filozofie, kultury a náboženství
• Hošek, P. Je to náš příběh, Praha 2018
• Altrichter, M. Otázky české spirituality, Velehrad 2001
• Havelka, M. Spor o smysl českých dějin, Praha 1997, 2006
• Thiessová, A. Vytváření národních identit, Brno 2007

Zimní semestr 2020/21 Potenciály hudebních kompozic

Volné pokračování historické aplikace během staletí po současnost

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací z minulých let
• Akustické příklady hudebních děl
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby

Výsledkem kurzu je:

• Pochopení klíčových událostí a vlivů v dějinách myšlení a života společnosti.
• Rozvoj schopnosti události popsat, interpretovat, srovnávat a vyhodnocovat.
• Kompetence využití různých druhů inteligence v prostředí jednostranné orientace na čísla, efektivitu a výkon.

Obsah

1. Úvod do zázemí hudby, myšlení a událostí 20 století: Role hudby a její jedinečnost v moderních dějinách a kultuře.
2. Důležité rozdíly v nových stylech – US, Evropa, Rusko, Asie.
3. Syntéza různých směrů – myšlenkových i politických konceptů.
4. Reflexe vybraných dirigentů a interpretů v kontextu času a kultury.
5. Výběr skladatelů a žánrů.
6. Význam porozumění skladatele, posluchače a prostředí 20 st.: Polarita rozvoje různých projevů mechanismu lidství.
7. Polarita ekonomie a sociologie, psychologie, spirituality.
8. Moderní obliba v rytmu a hlasitosti – expresionismus, protest, revoluce, válka.
9. Hudba v rukou diktátorů, vojevůdců, marketingu, církve.
10. Návrat k sentimentu, manipulaci, ale také k hloubce.

Zdroje a doporučená literatura

• Osobní zdroje lektora…Youtobe.
• Zdroje z dějin filozofie a kultury
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• P. Johnson: Dějiny 20. století, 2014
• M. Petříček: Úvod do současné filozofie, 1991.
• M. Schnierer / M. Navrátil: Hudba 20 st., 2014.

Letní semestr 2019/20 Potenciály hudebních kompozic

Zaměření předmětu

Předmět je určen pro zájemce o kulturní kořeny vybraných hudebních děl a jejich skladatelů. Příklady vybraných hudebních kompozic jsou vybírány z klasických děl podle historického vývoje a jednotlivých epoch, nevyhnou se však ani odkazům na moderním skladby a současná hudební díla či písňovou tvorbu. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy osobní odezvy z minulosti až po současnost.

Výsledky učení

Po úspěšném absolvování budou studenti schopni alespoň částečně porozumět ideovým, literárním a společenským kořenům vybraných hudebních děl a jejich zpětného vlivu na dané prostředí. Možnost již třetího poznávacího zájezdu.

Obsah

1. Úvod do hudebního prostředí 2. pol. 20. století.
   1. Role hudby a její jedinečnost v moderních dějinách a kultuře.
   2. Důležité poválečné rozdíly v regionech – US, Evropa, Rusko, ČR.
   3. Syntéza různých směrů – myšlenkových, literárních i politických konceptů.
   4. Reflexe vybraných dirigentů a interpretů v kontextu času a kultury.
2. Výběr skladatelů a žánrů 2. pol. 20. století v  jednotlivých zemích.
   1. Poválečná kultura evropská a americká (např. Bernstein, Gershwin).
   2. Česká vrcholná epizoda let 1968-69, Divadlo Semafor.
   3. Rozdílný vývoj Spojených států a Evropy (příklady osobností GB, Francie, Německa…).
3. Paralelně ke skladatelům výběr hudebních děl z 2. pol. 20. st.
   1. Mše, symfonie, koncerty, muzikály, písně (až po popovou tvorbu).
   2. Příklady popové tvorby (domácí, zahraniční).
   3. Moderní formy: jazz, blues, gospel, rock, pop a srovnání s klasickým pojetím.
4. Výběr dirigentských osobností.
   1. Polarita nebe a země, dobra a zla, života a smrti (role komunismu a nacismu).
   2. Hudba v rukou umělců, ale také diktátorů, vojevůdců, marketingu, církve.
   3. Příklady dirigentů.
   4. Návrat k sentimentu, emocím, masovosti, manipulaci, odvrat od kritické rozvážnosti.

Doporučená literatura

• Hrčková, N.: Dějiny hudby 20. století. Bratislava 2006
• Bek, J.: Světová hudba 20. století. Praha 1968
• Anzenbacher. A.: Úvod do dějin filozofie, Praha 2004
• Ukázky z vybraných autorů

Zimní semestr 2019/20 Potenciály hudebních kompozic

Zaměření předmětu

Předmět je určen pro zájemce o filozofické a kulturní kořeny vybraných hudebních děl a jejich skladatelů. Příklady vybraných hudebních kompozic jsou vybírány z klasických děl podle historického vývoje a jednotlivých epoch, nevyhnou se však ani odkazům na moderním skladby a současná hudební díla či písňovou tvorbu. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy osobní odezvy z minulosti až po současnost.

Výsledky učení

Po úspěšném absolvování budou studenti schopni alespoň částečně porozumět ideovým, literárním a společenským kořenům vybraných hudebních děl a jejich zpětného vlivu na dané prostředí. Možnost již třetího poznávacího zájezdu.

Obsah předmětu

1. Úvod do tématu filozofie hudby 20. století.
   1. Role hudby a její jedinečnost v moderních dějinách a kultuře.
   2. Důležité rozdíly v nových stylech – US, Evropa, Rusko.
   3. Syntéza různých směrů – myšlenkových, literárních i politických konceptů.
   4. Reflexe vybraných dirigentů a interpretů v kontextu času a kultury.
2. Výběr skladatelů a žánrů 20. století v  jednotlivých zemích.
   1. Speciálně: Martinů, Prokofjev, Suk, Eben, Bernstein.
   2. Vývoj Spojených států a Evropy.
3. Paralelně ke skladatelům: Výběr hudebních děl a jejich ukázky.
   1. Mše, Pašije, Oratoria, Symfonie.
   2. Ukázky protikladného pojetí hudby (moderní, východní).
   3. Moderní formy: jazz, blues, gospel, rock, pop a srovnání s klasickým pojetím.
4. Význam porozumění skladatele a posluchače 20 století.
   1. Polarita nebe a země, dobra a zla, života a smrti (role komunismu a nacismu).
   2. Moderní obliba v rytmu a hlasitosti – expresionismus, protest, revoluce, válka.
   3. Hudba v rukou umělců, ale také diktátorů, vojevůdců, marketingu, církve.
   4. Návrat k sentimentu, emocím, masovosti, manipulaci, odvrat od kritické rozvážnosti.

Doporučená literatura

• Hrčková, N.: Dějiny hudby 20. století. Bratislava 2006.
• Bek, J.: Světová hudba 20. století. Praha 1968.
• Anzenbacher, A.: Úvod do dějin filozofie, Praha 2004.

Letní semestr 2018/19 Potenciály hudebních kompozic

Obsah

1. Úvod do tématu filozofie hudby 20. století.
   1. Role hudby a její jedinečnost v moderních dějinách a kultuře.
   2. Důležité rozdíly v nových stylech – US, Evropa, Rusko.
   3. Syntéza různých směrů – myšlenkových i politických konceptů.
   4. Reflexe vybraných dirigentů a interpretů v kontextu času a kultury.
2. Výběr skladatelů a žánru 20. století a jednotlivých zemí.
3. Paralelně ke skladatelům: Výběr hudebních děl a jejich ukázky.
   1. Mše, Pašije, Oratoria, Symfonie.
   2. Ukázky protikladného pojetí hudby (moderní, východní).
   3. Moderní formy: jazz, blues, gospel, rock, pop a srovnání s klasickým pojetím.
4. Význam porozumění skladatele a posluchače 20 st.
   1. Polarita nebe a země, dobra a zla, života a smrti (role komunismu a nacismu).
   2. Speciálně: Stravinský, Janáček, Martinů, Debussy, Mahler, Eben.
   3. Moderní obliba v rytmu a hlasitosti – expresionismus, protest, revoluce, válka.
   4. Hudba v rukou diktátorů, vojevůdců, marketingu, církve,
   5. Návrat k sentimentu, manipulaci, odvrat od racionalismu?

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací z minulých let.
• Akustické příklady hudebních děl.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Osobní zdroje lektora…Youtube.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• P. Johnson: Dějiny 20. století, 2014/ M. Petříček: Úvod do současné filozofie, 1991.
• M. Schnierer / M. Navrátil: Hudba 20 st., 2014.

Zimní semestr 2018/19 Potenciály hudebních kompozic

Obsah

1. Úvod do tématu filozofie hudby 20 století /skladba a poslech.
   1. Limity slov a obrazů, symbolika v hudbě.
   2. Role hudby a její jedinečnost.
   3. Důležité rozdíly ve stylech a epochách.
   4. Význam myšlenkových a náboženských konceptů skladatelů.
   5. Reflexe hudby v kontextu času, kultury a náboženství.
   6. Klíč pro analýzu vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů a žánru v čase dějin a zemí.
3. Paralelně ke skladatelům: Výběr hudebních děl a jejich ukázky.
   1. Mše, Pašije, Oratoria.
   2. Symfonie.
   3. Ukázky protikladného pojetí hudby (moderní, východní).
   4. Moderní formy: jazz, blues, gospel, rock, pop a srovnání s klasickým pojetím.
4. Význam porozumění skladatele a posluchače.
   1. Polarita nebe a země, dobra a zla, života a smrti.
   2. Role naděje a víry.
   3. Moderní obliba v rytmu a hlasitosti.
   4. Hudba v rukou diktátorů, vojevůdců, marketingu, církve.
   5. Návrat k sentimentu, manipulaci, odvrat od racionalismu?

Předmět je založen na

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací z minulých let.
• Akustické příklady hudebních děl.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Osobní zdroje lektora…
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010
• Životopisy skladatelů, monografie (J. S. Bach),
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie)
• J. Neužil, M. Benko: Základní hudební teorie (Konzervatoř J. Ježka)

Letní semestr 2017/18 Inspirace hudebních kompozic

Předmět navazuje na ZS a je určen pro zájemce o filozofické, společenské a spirituální kořeny vybraných hudebních děl a jejich skladatelů. Příklady vybraných hudebních kompozic jsou vybírány z klasických děl podle historického vývoje a jednotlivých epoch, nevyhnou se však ani odkazům na moderním skladby a současná hudební díla či písňovou tvorbu.. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost.

Po ukončení období romantismu se bude kurz v LS věnovat především dílu 20. století s odkazem na aktuální myšlení a dění ve společnosti.

Osnova

1. Úvod do tématu filozofie hudby.
   1. Limity slov a obrazů, symbolika v hudbě.
   2. Role hudby a její jedinečnost.
   3. Důležité rozdíly ve vybraných stylech a epochách 19. – 20. století.
   4. Význam myšlenkových a náboženských konceptů.
   5. Reflexe hudby v dnešním kontextu.
   6. Analýza vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů podle historických a uměleckých epoch od vrcholového romantismu po současnost.
   1. Giuseppe Verdi, Musorgskij, Rimskij-Korsakov.
   2. Smetana, Dvořák.
   3. Brahms, Bruckner, Franck, Mahler.
3. Impresionistická hudba.
   1. Debussy a Ravel.
   2. Stravinskij, Suk.
   3. Možné příklady s Louis Vierne, Antonín Tučápský, Petr Eben.
   4. Odkazy na současnou hudbu a písňová tvorba (Spirituály, jazz, pop, rock atd.)
4. Paralelně ke skladatelům:
   1. Mše a Pašije, Oratoria s ohledem na velké svátky.
   2. Ukázky protikladného pojetí hudby.

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací
• Akustické příklady hudebních děl
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Zimní semestr 2017/18 Potenciály hudebních kompozic

Předmět navazuje na letní semestr a je určen pro zájemce o filozofické, společenské a spirituální kořeny vybraných hudebních děl velkých skladatelů. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic jsou vybírány z klasických děl podle historického vývoje a jednotlivých epoch, nevyhnou se však ani moderním skladbám a současným dílům či písním. Kurzu umožňuje reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy nebo víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost.

Po ukončení tématu Gregoriánského chorálu, renesance, baroka, počátků klasicismu v letním semestru se zimní semestr bude věnovat pozdním dílům klasicismu, romantismu a vstoupí do tvorby 20. století.

Osnova

1. Úvod do tématu filozofie hudby.
   1. Limity slov a obrazů, symbolika v hudbě.
   2. Role hudby a její jedinečnost.
   3. Důležité rozdíly ve vybraných stylech a epochách 19. – 20. století.
   4. Význam myšlenkových a náboženských konceptů.
   5. Reflexe hudby v dnešním kontextu.
   6. Analýza vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů a žánru v čase dějin a zemí
3. Paralelně ke skladatelům: Výběr hudebních děl a jejich ukázky.
   1. Mše, Pašije, Oratoria.
   2. Symfonie.
   3. Monety, biblické písně.
   4. Ukázky protikladného pojetí hudby (moderní, východní).
4. Význam porozumění skladatele a posluchače
   1. Polarita nebe a země, dobra a zla, života a smrti.
   2. Role naděje a víry.
   3. Moderní obliba v rytmu a hlasitosti.
   4. Hudba v rukou diktátorů, marketingu, církví.
   5. Návrat k sentimentu?

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Letní semestr 2016/17 Inspirace hudebních kompozic

Předmět navazuje na zimní semestr a je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných hudebních děl velkých skladatelů. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic jsou vybírány z klasických děl podle historického vývoje a jednotlivých epoch, nevyhnou se však ani moderním skladbám a současným dílům či písním. Kurzu umožňuje reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy nebo víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost.

Osnova

1. Úvod do tématu filozofie hudby.
   1. Limity slov a obrazů, symbolika v hudbě.
   2. Role hudby a její jedinečnost.
   3. Důležité rozdíly ve stylech a epochách.
   4. Význam myšlenkových a náboženských konceptů.
   5. Reflexe hudby v dnešním kontextu.
   6. Analýza vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů podle historických a uměleckých epoch.
   1. Úvod do hudební vědy, přírodní hudba, muzikoterapie.
   2. Gregoriánský chorál, renesance.
   3. Baroko (J. S. Bach, G. F. Händel),české baroko (J. D. Zelenka).
   4. J. Haydn, L. v. Beethoven, W. A. Mozart (Klasicismus).
   5. C. Debussy, F. Schubert, R. Schumann, R. Strauss,  J. Brahms.
   6. A. Dvořák.
   7. Romantismus: R. Wagner.
   8. G. Mahler.
   9. Louis Vierne, Antonín Tučápský, Petr Eben.
   10. Současná hudba a písňová tvorba (Spirituály, jazz…atd).
3. Paralelně ke skladatelům: Výběr hudebních děl a jejich ukázky.
   1. Mše, Pašije, Oratoria.
   2. Symfonie.
   3. Monety, biblické písně.
   4. Ukázky protikladného pojetí hudby.

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací.
• Akustické příklady hudebních děl.
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby.

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007.
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998.
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010.
• Životopisy skladatelů, monografie.
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie).

Zimní semestr 2016/17 Inspirace hudebních kompozic

Předmět je určen pro zájemce o ideové, filozofické a spirituální kořeny vybraných klasických děl velkých skladatelů. Seminář volně navazuje na několikaletý program zaměřený na význam slov, symbolů, mýtů a rituálů. Příklady vybraných hudebních kompozic umožní reflexi skladatelů a jejich děl s ohledem na pochopení jejich myšlenkové perspektivy a víry. Výklad s poslechem ukázek v dobře vybavené učebně nabízí prodloužení posluchačovy odezvy z minulosti až po současnost. Protože téma je velmi široké, seminář otevírá spíše základní vhled a orientaci.

Osnova

1. Úvod do tématu filozofie hudby.
   1. Limity slov a obrazů, symbolika v hudbě.
   2. Role hudby a její jedinečnost.
   3. Důležité rozdíly ve stylech a epochách.
   4. Význam myšlenkových a náboženských konceptů.
   5. Reflexe hudby v dnešním kontextu.
   6. Klíč pro analýzu vybraných děl – vždy s hudebními ukázkami.
2. Výběr skladatelů (výběr).
   1. J. S. Bach, G. F. Händel.
   2. J. Haydn, C. Debussy, F. Schubert, J. Brahms.
   3. L. v. Beethoven, W. A. Mozart, A. Dvořák.
   4. Louis Vierne, Antonín Tučápský, Petr Eben.
3. Paralelně ke skladatelům: Výběr hudebních děl a jejich ukázky.
   1. Mše, Pašije, Oratoria.
   2. Symfonie.
   3. Monety, biblické písně.
   4. Ukázky protikladného pojetí hudby (moderní, východní).

Předmět je založen na:

• Seminární formě přednášek s využitím vizuálních prezentací
• Akustické příklady hudebních děl
• Společné rozhovory a osobní možnosti vlastních pokusů o porozumění dané hudby

Zdroje a doporučená literatura

• Ulrich Tadday: Musikphilosophie, Musikkonzepte 2007
• Schopenhauer, A.: Svět jako vůle a představa, Pelhřimov, Nová tiskárna 1998
• Martin Horyna, Platón a evropská  tradice vztahu filosofie a hudby, Č.B. 2010
• Životopisy skladatelů, monografie (J. S. Bach),
• Hindemith, Paul: Skladatelův svět, Praha 2008.
• Starý a Nový zákon (křesťanská liturgie)

Letní semestr 2015/16 Slova – symboly – mýty – rituály 4

Předmět je v tomto semestru určen pro zájemce o židovsko-křesťanskou symboliku a očištění původních významu dnes používaných slov a příměrů. Seminář bude již v několikaletém pokračování postaven na výběru antických a středověkých aplikací, které nacházejí odezvu až po současnost.

Osnova

1. Úvod do tématu starověké symboly a mýty.
   • Důležité rozdíly mezi orientálním a západním pojetím jazyka.
   • Řeč symbolů, mýtů a podobenství v judaismu a křesťanství.
   • Pokusy o aktualizaci mýtických zápasů v moderní filozofii a umění.
   • Klíč pro exegezi symboliky a mýtu do dnešní kultury.
2. Židovské mýty a příběhy (pokračování s novými příklady).
3. Křesťanské mýty a podobenství.
4. Antické paralely.
5. Psychologické paralely.
6. Sociologické paralely.
7. Historické paralely.

Předmět je tvořen

• Seminární formou přednášek s podporou prezentací (PowerPoint).
• Společnými rozhovory.
• Osobními možnostmi vlastních pokusů o porozuměním aplikovat předložené symboly a mytologické.
• Příběhy či přirovnání.

Zdroje a doporučená literatura

• Pokorný, Petr: Řecké dědictví v Orientu, Praha 1993.
• Encyklopedie antiky, Praha 1973.
• Starý a Nový zákon, Praha 2001.
• Pokorný, Petr: Úvod do exegeze, Praha 1979.
• Josephus Flavius, Válka židovská, Praha 1990.

Zimní semestr 2015/16 Slova – symboly – mýty – rituály 3

Předmět je v tomto semestru určen pro zájemce o židovskou symboliku, profétismus a apokalyptiku. Novější projevy budou představeny z křesťanských podob apokalyptiky a některých příkladu z islámu. S moderními projevy apokalyptiky se setkáme také prostřednictvím poměrně bohaté filmové tvorby Hollywoodu či Haevy Metalu.

Osnova

1. Úvod do tématu.
   • a) Řeč symbolů a mýtů v judaismu a křesťanství.
   • b) Pokusy o aktualizaci mýtických zápasů v moderním umění (Hollywood, rocková scéna).
   • c) Podmínky a příčiny oživeného zájmu o apokalyptiku (vnímání krizí a ohrožení).
2. Židovská profétie a apokalyptika.
   • a) Východiska snů a vidění.
   • b) Příklady prorockých postojů a výpovědí.
   • c) Příklady apokalypsy.
   • d) Pokusy o výklad a aktualizaci.
3. Křesťanská apokalyptika.
   1. a) Příklady antiky.
   2. b) Příklady z epištol.
   3. c) Příklady z Apokalypsy (Zjevení Janovo).
   4. d) Historické a situační paralely (Egyptské rány, jezdci, soud a vysvobození).

Předmět je tvořen

• Seminární formou přednášek s podporou prezentací (PowerPoint)
• Společnými rozhovory
• Osobními možnostmi vlastních pokusů o porozuměním aplikovat předložené zdroje

Doporučená literatura

• STARÝ a NOVÝ ZÁKON, Praha
• HALÍK, T.: Prolínání světů, Praha, 2007
• CERMANOVÁ, P.: Čechy na konci věků: apokalyptické myšlení a vize husitské doby
• WEBER, E.: Apokalypsy: proroctví, kulty a chiliastické představy v průběhu staletí

Letní semestr 2014/15 Význam mýtů a rituálů 2

Anotace

Předmět je určen prioritně pro zájemce o porozumění oblastem, které přesahují hranice lidské psychiky i empirické životní zkušenosti. Ačkoliv mýty a tradice rituálů čerpají ze starodávna, přesto jejich aktualizace silně ovlivňuje jak naši osobnost, kulturu, každodenní život i práci. Poslední výzvou jsou mezikulturní a mezináboženské střety mezi kontinenty.

Osnova

• Úvod do tématu
  • a) Krize moderny a reklamní společnosti.
  • b) Ztráta víry ve význam slov, vět a postojů.
  • c) Hledání orientace, smyslu a hodnot.
• Výběr mýtů a příběhů
  • a) Srovnání kultur a náboženství (versus islám).
  • b) Vybraná apokalyptické útvary (antika, židovství, křesťanství, islám).
  • c) Vybrané pasáže Starého a Nového zákona, koránu.
• Hlavní rituály života – pokračování
  • a) Každodenní úkony (nákup, práce, odpočinek).
  • b) Návštěva školy a proces vzdělávání (četba, TV, přemítání).
  • c) Vyprávění příběhu (problém fundamentalismu a symboliky).
  • d) Vybraná četba – přemýšlení nad starými i novými texty.

Předmět je tvořen:

• Seminární formou přednášek s podporou prezentací (PowerPoint)
• Společnými rozhovory
• Osobními možnostmi vlastních pokusů o porozuměním aplikovat předložené zdroje

Doporučená literatura

• PETŘIČEK, M: Úvod do současné filosofie, Praha, 1997
• ANZENBACHER, A.: Úvod do filosofie, Praha, 2004
• STARÝ a NOVÝ ZÁKON, Praha,
• HOŠEK, P.: A bohové se vracejí, Praha, 2012
• HALÍK, T.: Žít v dialogu, Praha, 2014
• KUNG, H.: V co věřím, Praha, 2012

Zimní semestr 2014/15 Význam mýtů a rituálů

Anotace

Předmět je určen prioritně pro zájemce o porozumění oblastem, které přesahují hranice lidské psychiky i empirické životní zkušenosti. Ačkoliv mýty a tradice rituálů čerpají ze starodávna, přesto jejich aktualizace silně ovlivňuje jak naši osobnost, kulturu, každodenní život i práci.

Osnova

A. Úvod do tématu

1. Krize informační společnosti, vzdělanosti, kultury a lidství.
2. Převaha povrchnosti a prezentace kvantity.
3. Ztráta významu slov a nové hledání jejich orientace.
4. Role příběhu, zkušenosti, orientace, smyslu, hodnot.

B. Výběr mýtů a příběhů

1. O stvoření, potopě (srovnání kultur a náboženství).
2. Vybraná apokalyptické útvary (antika, židovství, křesťanství).
3. Vybraná novozákonní podobenství.

C. Hlavní rituály života

1. Křest (narození).
2. Svatba.
3. Pohřeb.
4. Výročí.
5. Svátky.

Předmět je tvořen

• Seminární formou přednášek s podporou prezentací (PowerPoint).
• Společnými rozhovory.
• Osobními možnostmi vlastních pokusů o porozuměním aplikovat předložené zdroje.

Doporučená literatura

• SOKOL, J: Člověk a náboženství, proměny vztahu člověka k posvátnému, Praha, 2004
• BALABÁN, M.: Hebrejské člověkosloví, Praha 1996
• HOŠEK, P.: A bohové se vracejí, Praha, 2012
• OTTO, R.: Posvátno – Iracionalita a její poměr k racionalitě, Praha, 1998.
• ŘÍČAN, P.: Psychologie náboženství a spirituality. Praha, 2005
• HALÍK, T.: Žít v dialogu, Praha, 2014
• KŰNG, H.: Freud a budoucnost náboženství, Praha, 2010

Letní semestr 2013/14 Fenomén víry

Anotace

Předmět je určen pro zájemce o porozumění fenoménu víry v životě jednotlivce i národů. Posluchači se seznámí se základními lidskými východisky víry, důvěry, perspektivy budoucnosti a spirituálních kvalit. Semináře nabídnout úvod do základních lidských poloh, které ve své hloubce a kvalitě přesahují každodennost, úzké ekonomické, či dokonce jen psychologické a sociologické pojetí života. Předmět volně navazuje na dřívější semestry zabývající se úvodem do antropologie. Kurz tak chce reagovat na některé laciné a pouze módní spirituální nabídky současnosti a otevírat kořeny víry známé v klasických literárních a uměleckých formách.

Osnova

A. Východiska

1. Kam nás nasměrovalo myšlení 19. a 20 století?
2. Hranice mechanistického, racionálního, a smyslového vnímání.
3. Ztráta perspektivy víry jako důsledek moderny.
4. Náhražky víry v současné konzumní společnosti.

B. Znaky víry

1. Základní pojetí hebrejského pojetí světa, člověka a dějin.
2. Krize perspektivy víry v antice.
3. Potvrzení perspektivy lidství a jeho budoucnosti v křesťanství.
4. Krize víry středověku a novověku.
5. Potenciály víry v současné hospodářské společnosti.

C. Projevy víry

1. Vybrané projevy víry v literatuře.
2. Vybrané projevy víry v umění.
3. Vybrané projevy víry v současnosti.

Literatura

• HAVELKA, Miloš, kol: Víra, kultura a společnost. Náboženské kultury v českých zemích 19. a 20. století. Praha 2013, Pavel Mervart.
• BALABÁN, Milan; TYDLITÁTOVÁ, Veronika: Tázání po budoucím. Praha 1998, Herrmann & synové.
• HOŠEK, Pavel: A bohové se vracejí. Praha 2012, Mlýn.

Zimní semestr 2013/14 Porozumět světu a sobě

Anotace

Předmět je určen prioritně pro zájemce o porozumění konkrétně sobě a lidství – člověčenství obecně a vývoji lidské společnosti. Posluchači se setkají se základy lidské psychologie, ale i s oblastmi, které hranice lidské psychiky přesahují. Předmět volně navazuje na dřívější semestry zabývající se úvodem do spirituality a antropologie.

Osnova

A. Východiska

1. Jak dnes rozumíme sami sobě?
2. Odkud čerpáme povědomí o lidství?
3. Hranice mechanistického a smyslového vnímání.
4. Důsledky a dopady našich úvah a závěrů.

B. Význam a vliv našich myšlenkových přístupů

1. Význam osobnosti pro nás osobně, rodinu a okolí.
2. Rozdílné pojetí osobnosti podle vybraných psychologických škol.
3. Rozdílné pojetí osobnosti podle vybraných filozofický škol.
4. Potenciály nadsmyslových, transcendentních – spirituálních přístupů.

C. Porozumění světu a společnosti

1. Projevy základních myšlenkových struktur v dějinách.
2. Projevy v politice.
3. Projevy v umění a kultuře.

D. Literární příklady myšlenkových konceptů

1. Starověké příklady.
2. Středověké příklady.
3. Novověké – moderni příklady.
4. Současné- postpoderní příklady.

Literatura

• ANZENBACHER, Arno: Úvod do filozofie. SPN Praha 1985.
• BĚLOHRADSKÝ, Václav: Společnost nevolnosti . Slon, Praha 2007.
• KOHÁK, Erazim: Člověk, dobro a zlo, O smyslu života v zrcadle dějin. Ježek, Praha 2000.
• PETŔIČEK Miroslav: Úvod do současné filozofie. Herrmann & synové, Praha 1997.

Letní semestr 2012/13 Co je člověk?

Anotace

Předmět je určen prioritně pro zájemce o porozumění konkrétně sobě a lidství – člověčenství obecně a vývoji lidské společnosti. Posluchači se setkají se základy lidské psychologie, ale i s oblastmi, které hranice lidské psychiky přesahují.

Osnova

A. Východiska

1. Jak dnes rozumíme sami sobě?
2. Odkud čerpáme povědomí o lidství?
3. Jaké důsledky mají naše úvahy a závěry?

B. Význam a vliv naší osobnosti

1. Význam osobnosti pro nás osobně, rodinu a okolí
2. Rozdílné pojetí osobnosti podle psychologických škol
3. Rozdílné pojetí osobnosti podle filozofický škol
4. Podnět spirituálních pohledů

C. Rozumět sobě a druhým

1. Základní struktura osobnosti – psychologické pochody
2. Základní obranné mechanismy
3. Nevyužité potenciály osobnosti

D. Rozumět světu a našemu postavení v něm

1. Přirozeno, nadpřirozeno
2. Vědomí, podvědomí, svědomí
3. Hledání východisek z osobních krizí

Literatura

• CORETH, Emerich.: Co je člověk? Praha, 1994. ISBN 80-7113-170-9.
• ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. 1. vyd. Praha : Orbis, 1973. ISBN 978-80-247-1174-4.
• LAUSTER, Peter: Sebevědomí. Jak získat sebejistotu a neztratit cit. Knižní klub, 1993, ISBN: 80-85634-22-8.
• PECK, Scott: Nevyšlapanou cestou. Odeon, 1994, ISBN: 80-207-0469.

Zimní semestr 2012/13 Spiritualita

Anotace

Předmět volně navazuje na přednášky „Zrání osobnosti – jejich možné krize a hledání východiska“ v letním semestru 2011/12 a je určen pro zájemce o porozumění těm oblastem života, které přesahují hranice lidské psychiky, empirické životní zkušenosti a ovlivňují jak osobnost, tak dějiny, každodenní život i práci.

Osnova

1. Úvod do antropologie
   • Potřebujeme se dnes znovu ptát po podstatě člověka?
     Současná krize lidství – a hledání východisek
   • Osobnost člověka v jeho celku a jeho význam v každodenním životě
   • Orientace v základních antropologických školách
     Člověk v řeckém, křesťanském a novověkém myšlení
2. Kořeny spirituality
   • Moment úžasu, obdivu a fascinace tajemnem
   • Podněty umění a kultury
   • Odhalení, nebo zjevení?
     Všední – Sváteční – Tajemné – Posvátné
3. Porozumění sobě, druhým a světu
   • Rozum, „srdce“, emoce a prostředí
   • Vědomí, nevědomí a podvědomí
   • Funkce svědomí
   • Otázky po souvislostech, smyslu a hodnotách
   • Základy etické orientace
     Příklady
4. Spirituální texty a jejich pochopení
   • Úvod do exegeze a hermeneutiky textů mytologického charakteru
   • Příklady vybraných starodávných i současných poetických a mytických textů
     Příběh o stvoření – Prorocké vize – Spirituální reflexe současnosti
   • Potenciály a rizika výkladů a aplikací do současnosti

Předmět bude tvořen:

• přednáškami podpořenými prezentacemi pomoci programu powerpoint
• rozhovory
• vlastními pokusy o porozumění a aplikovatelnosti spirituálních motiv

Literatura

• CORETH, E.: Co je člověk? Praha, 1994.
• KŰNG, H.: Freud a budoucnost náboženství, Praha, 2010.
• OTTO, R.: Posvátno – Iracionalita a její poměr k racionalitě, Praha, 1998.
• VOJTÍŠEK, Z.; DUŠEK, P.; MOTL, J.: Spiritualita v pomáhajících profesích, Praha, 2012.
• ŘÍČAN, P.: Psychologie náboženství a spirituality. Praha, 2005.
• HALÍK, T.: Úvahy na prahu tisíciletí, Praha, 2011.
• SOKOL, J: Člověk a náboženství, proměny vztahu člověka k posvátnému, Praha, 2004.
• BALABÁN, M.: Tázání po budoucím, Praha, 1998.
• BOEHNOEFFER, D.: Etika, Praha, 2007.
• FROMM, E.: Mít nebo být, Praha, 2001.

Letní semestr 2011/12 Zrání osobnosti – jejich možné krize a hledání východiska

Anotace

Modul je určen prioritně pro zájemce o porozumění lidské psychice a osobnosti.

Osnova

1. Význam a vliv naší osobnosti
   – pro nás osobně, rodinu a okolí
   – rozdílné pojetí role osobnosti podle psychologických škol
   – historické a filozofické dopady na osobnosti (př. ČR)
   – příčiny nedostatku osobnosti
   – dopady na osobní, rodinný, pracovní a společenský život
2. Rozumět sobě a druhým
   – základní struktura osobnosti podle psychologických škol
   – psychologické pochody (vědomí versus podvědomí)
   – podle čeho se rozhodujeme (rozum, emoce, okolnosti)
   – poznání slabých a silných stránek vlastní osobnosti
   – nevyužitý potenciál osobnosti
   – rozvoj potřebných vlastností pro život a práci
   – zohlednění základních psychologických a filozofických pohledů
3. Osobnost v krizi
   – fenomén osobní krize
   – narušená rovnována osobnosti
   – znaky zdravé a nemocné osobnosti
   – příčiny krize osobnosti
   – tajemství svědomí, výčitky svědomí, krize svědomí
   – význam osobního postoje a stanoviska
4. Hledání východiska
   – porozumění souvislostem a osobnosti jako celku
   – využití typologie osobnosti
   – krize jako varování, příležitost, výzva – přechod
   – možnosti porozumění, pomoc, podpory a hledání řešení
   – potřeba smyslu a hodnot
   – zdroje osobní a společenské síly
   – nabídky spirituálních nauk
   – případové studie řešení konfliktů
   – hledání naděje, víry a osobního přesvědčení
5. Praktické využití
   – pro rodinu, firmu, společnost a jednotlivé přátelé
   – rozdílné pojetí role osobnosti na Západě a Východě
   – příčiny ztráty prestiže managerů
   – podle čeho se vedoucí rozhoduje
   – role týmu, kruhu přátel a sdružování
   – vedoucí jako vůdce
   – propojení osobnosti se strategií společnosti, firmy
   – využití zdravých vlastností osobnosti
   – případové studie řešení konfliktů
6. Vyhodnocení osobní analýzy osobnosti
   – příklady zdravých osobnosti
   – příklady nezdravých osobností
7. Osobní plán rozvoje
   – hledání nové komunikace
   – hledání nového způsobu vnímání, chování a přístupů

Literatura

• ADLER, Alfred: Smysl života – Individuální psychologie 3, Práh, Praha, 1995.
• LAUSTER, Peter: Sebevědomí. Jak získat sebejistotu a neztratit cit. Knižní klub, 1993, ISBN: 80-85634-22-8.
• LAUSTER, Peter: Nenechte si nic líbit. Knižní klub, 1994, ISBN 80-85634-62-7.
• PECK, Scott: Nevyšlapanou cestou. Odeon, 1994, ISBN: 80-207-0469.
• FROMM, Erich: Strach ze svobody. Praha, Naše vojsko, 1993.
• BEDRNOVÁ Eva, NOVÝ Ivan: Moc, vliv, autorita. Management Press 2001, ISBN: 80-7261-053-8.